Probiotika

Úvod

Probiotika jsou živé mikroorganismy přidávané do potravin nebo do potravinových doplňků, které příznivě ovlivňují zdraví jejich konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry.

Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy selektivně podporující růst nebo aktivitu těchto prospěšných mikroorganismů v tlustém střevě.

Střevní mikroflóra

Mikroflóra trávicího ústrojí představuje složitý ekosystém. Uvádí se, že povrch lidského těla dospělého jedince má přibližně 1,75 m² a povrch trávicího ústrojí je asi 150–200 m². Trávicí ústrojí dospělého člověka obsahuje asi 1014 živých baktérií, což je přibližně 10krát více, než je celkový počet buněk ve všech tkáních lidského těla. Toto množství baktérií váží 1–1,5 kg a tvoří 30 % objemu stolice. Zatímco horní část trávicího ústrojí je poměrně sterilní v tlustém střevě je baktérií velké množství (> 1014 baktérií/g). U starších dětí a u dospělých lze potom v tlustém střevě nalézt více než 400–500 různých kmenů.

U novorozenců, kteří jsou výlučně kojeni, je intestinální flóra složena z laktobacilů a bifidobaktérií z mateřského mléka.

Fyziologická funkce normální střevní mikroflóry je součástí obranného mechanismu, který spočívá v kompetitivní inhibici bakteriální adheze patogenních baktérií na sliznici trávicího ústrojí, v syntéze sloučenin, které inhibují a ničí patogenní bakterie jejich růst. Mikroflóra má též nutriční význam jako pomoc při trávení (mastné kyseliny s krátkým řetězcem) a při odstraňování nebo inaktivaci škodlivých látek.

Tato prospěšná mikroflóra znesnadňuje jiným patogenním mikroorganismům pomnožení ve střevech. Tyto bakterie jsou navíc vybaveny mechanismy, kterými detoxikují škodlivé složky tráveniny.

Používané druhy mikroorganismů

Probiotika jsou vybírána především mezi druhy mléčných bakterií rodů Lactobacillus a Bifidobakterium. Nejčastěji používané jsou Lactobacillus acidophilus a Bifidobakterium bifidum.

Formy podání probiotik

Probiotika lze dodávat v mnoha různých formách: mohou být přidávány samostatně nebo v kombinaci s jinými mikroorganizmy do potravy, do léků, do potravinářských přísad nebo do doplňků výživy. Účinek probiotik se může měnit podle toho, jakou formou jsou do potravinářských výrobků přidávány a jak jsou následně zpracovány v trávicím traktu (samostatně nebo společně s jinými mikroorganizmy, v jídle, v lécích, v různých přísadách, potravních doplňcích...)

Zdravotní přínosy

• Ustavení nebo obnovení zdravé střevní mikroflóry, která mohla být narušena užíváním antibiotik, hormonů či nevhodnou kyselinotvornou stravou s převahou jednoduchých cukrů a chemických látek.
• Zvýšení odolnosti střeva proti choroboplodným mikroorganismům vyvolávajícím průjmy.
• Snížení hladiny celkového a škodlivého LDL cholesterolu.
• Snížení tvorby takových bakteriálních enzymů v tlustém střevě, které mají mutagenní účinky a mohou vyvolávat růst nádorů.
• Zmírnění nesnášenlivosti vůči mléčnému cukru laktóze u osob postižených mléčnou intolerancí.
• Posílení imunitního systému.
• Zvýšené vstřebávání vápníku.
• Syntéza některých vitamínů (K, B12)

Pro podporu růstu žádoucích mléčných bakterií v tlustém střevě je vhodné užívat nestravitelné oligosacharidy, které vytvářejí v tlustém střevě substrát pro růst zdravých mikroorganismů. Tyto oligosacharidy se nazývají prebiotika a mezi nejvýznamnější přírodní oligosacharid patří inulin.
Na inulin jsou bohaté především kořeny čekanky, topinambury, česnek, pórek a cibule.

Pozitivní účinky prebiotik

• Příznivý vliv na mikroflóru tlustého střeva
• Snížení energetického příjmu z potraviny
• Zvětšení objemu stolice a potlačení zácpy
• Spekuluje se i o dalších pozitivních účincích: prevence a zeslabení střevních infekcí a průjmů, posílení imunity, prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku, snížení hladiny cholesterolu v krvi, prevence osteoporózy

Nežádoucí efekty

V ojedinělých případech jsou bakterie mléčného kvašení považovány za příčinu infekčního střevního onemocnění. Ukázalo se, že téměř všichni pacienti však trpěli nějakým závažným onemocněním (např. leukemií), které způsobilo, že byli obecně mnohem náchylnější k různým infekcím. A mléčné bakterie byly škodlivé z toho prostého důvodu, že imunitní systém již byl vážně oslabený.

Je třeba zdůraznit, že takovéto případy jsou velice vzácné a ve všech ostatních („normálních“) případech byla konzumace v současnosti používaných probiotik naprosto bezpečná. Bakterie mléčného kvašení nejsou nebezpečné ani pro velmi malé děti a velmi staré občany, ani pro těhotné ženy.

Probiotické účinky jsou však dokázány jen u některých konkrétních typů bakterií.  Nemůžeme očekávat, že stejný (nebo vůbec nějaký) pozitivní účinek na lidské zdraví budou mít všechny mikroorganismy daného kmene nebo celého studovaného druhu.

Závěr

Probiotika čelí problému, jak přežít průchod žaludkem a tenkým střevem a dlouhodobě se usídlit v tlustém střevu. Konzumace proto musí být pravidelná, dlouhodobá a v dostatečných dávkách současně s prebiotiky včetně dostatečného pitného režimu.