Rozhovor s Jakubem Večeřou - 1. část
29. 6. 2010, autor: Ing. Ondřej Kakáč
Jakub Večeřa patří mezi mladé nadějné závodníky v silniční cyklistice a zároveň svěřence firmy Hsport. Pokud vás zajímá co obnáší dělat tento sport vrcholově, tak rozhodně nepropásněte první část rozhovoru.
Začnu klasickou otázkou. Co bylo tím hlavním důvodem, že jsi začal právě s cyklistikou?
Cyklistika mě lákala už od dětství díky mému otci, který v té době jezdil na kole jako hobík. Jako každý nadšenec jsem chtěl začít co nejdřív, což mi nebylo zrovna doporučováno ze strany trenérů a doktorů. Můj oficiální soutěžní začátek tedy odstartoval až ve 12-ti letech. Cyklistika tak nadobro nahradila stávající házenou.
Co se vlastně očekává od budoucího závodníka, který to chce někam dotáhnout? Zkus trochu přiblížit našim čtenářům počáteční atmosféru.
Průvodní zkouškou byl náborový závod, který v této době uspořádal můj současný tým - Favorit Brno. Následovalo zapojení do tréninkového procesu v kategorii starších žáků pod vedením trenéra Černohlávka. V podstatě se tomuto sportu věnuji šestým rokem a to průměrně šest dní v týdnu.
Kdy se dostavily první výsledky jenž tě motivovaly do dalšího závodění?
Cyklistika je takovým sportem, že ne každý má talent na to, aby vyhrával už v žácích. Naštěstí moje úspěchy se dostavily poměrně brzy a já se tak mohl radovat z prvních vítězství. Samozřejmě právě tyto úspěchy byly hlavním stimulem směřujícím až k pomýšlení na profesionální cyklistiku.
Kolik věcí se změnilo pokud nahlédneš do minulosti a porovnáš svoje začátky se současností?
Spousta věcí je nyní pro mě naprosto automatická. Hodně věcí jsem se naučil dělat tak, aby vyhovovaly především mně. Jedná se zejména o techniku šlapání a stravovací návyky. Samozřejmě se oproti začátku změnila především délka tréninků a náročnost závodů. Jedná se o atributy, které postupně rostou s věkem.
Jak vlastně vypadá tvůj trénink?
Na tuhle otázku se nedá jednoznačně odpovědět. Tréninky se mění dle přípravné fáze nebo období závodů. Týdně na kole strávím většinou šest dní, ale ne vždy se jedná o plnohodnotné tréninky. Někdy jde jen tzv. protočení nohou, abych neztuhl. Většinou mívám dva nebo tři dny závodní a zbytek pokryjí tréninky. Záleží na obtížnosti nadcházejících závodů a cíli, ke kterému směřuji. Od těchto parametrů se odvíjí následná intenzita a délka tréninků.
Do jaké míry na sobě vnímáš stravu a suplementaci? Dělat v dnešní době sport na vysoké úrovni přece bez doplňků výživy už nelze.
Suplementaci a stravu vnímám jednoznačně pozitivně. Právě díky těmto dvěma faktorům došlo k odstranění křečí, zlepšení regenerace a dosažení lepší výkonnosti.
Navážu na předchozí otázku. Co bys doporučil všem cyklistům jako základ suplementačního programu.
Ve stravě lze za základ považovat zejména rýži a těstoviny, které poslouží jako kvalitní zdroj energie. U suplementů je lepší se vyhýbat levným doplňkům, které nic pozitivního člověku nedají. Vždy je lepší se odkazovat na kvalitnější zboží. Osobně doporučuji řešit pitný režim pomocí iontových nápojů, které zajistí patřičnou hydrataci a mineralizaci organismu. Právě minerály zodpovídají za oddálení překyselení organismu a zabraňují tak nežádoucím křečím či zatvrdnutí svalů. Velice důležitou úlohu také sehrávají regenerační prostředky. Pokud máte další den absolvovat další trať či se vrátit do pracovního procesu, tak se musíte cítit odpočatí.
Jaké jsou tedy tvé nejoblíbenější suplementy?
Mezi ty zásadní patří BCAA, gely a proteiny, které dávám do vloček a zkracují tak dobu pro regeneraci.
Co považuješ v současné době za svůj největší úspěch?
Nyní jednoznačně vede Mistr republiky v časovce družstev z roku 2010, což je poměrně nedávný výsledek. Dále si také vážím vítězství na Sudety Tour 2010.
Jak vidíš svoji sportovní budoucnost? Kterých cílů a úspěchů bys chtěl dosáhnout?
V letošním roce bych ještě rád získal nějakou medaili z MČR na dráze a dále se pak umístit na světovém poháru do pátého místa. Co se týče sezón následujících, tak bych se rád dostal do profesionální cyklistiky, což znamená se tímto sportem živit. Znamená to jít do profesionálů rovnou nebo přes amatérské soutěže.
Co znamená jít k profesionálům rovnou? Člověk přece musí splňovat určitá kritéria. Nebo se dá profi licence koupit?
Profi licence se dá vystavit. Pro každého vrcholového závodníka je ale důležité zabezpečení ze strany týmu. Málokterý 18 – 20letý cyklista dokáže ježděním vydělávat peníze. Spíše se jedná o formu odměn a cen. Finanční stránku věci většinou pokrývá tým. Ve výsledku tedy znamená závodní úspěch zajištění týmem, což určuje i výsledné finance.
Druhou část rozhovoru naleznete zde